Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pocty nyní a dříve...

6. 03. 2010 16:45:00
Masaryka přišlo přes mráz a husté sněžení uctít mnohem víc lidí než v předchozích letech. Před jeho hrobem se vytvořila nekonečná fronta lidí s věnci a kyticemi. Z Moravy dorazil sbor v lidových krojích, který u hrobu zazpíval Masarykovu oblíbenou píseň Ach, synku, synku. Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel na lánském zámku 14. září 1937. Na zdejším hřbitově jsou kromě něj pohřbeni také jeho manželka Charlotta, syn Jan a dcera Alice. - viz. www.idnes.cz

Moje babička pocházela z Lán. Její tatínek tam měl ševcovskou dílničku, dokud ho "nespolknul" Baťa. Na svoje dětství velmi ráda vzpomínala a často mi o něm vyprávěla. Dědeček pocházel ze Srb, což je malá vesnička nedaleko Lán. Znali se snad už jako děti... Ale o tom nechci vyprávět....

Často mně jako malou holku brávali do Lán na výlet, babička mi ukazovala domek, kde bydlela s tatínkem, který při nehodě na motorce přišel o nohu, s velice přísnou maminkou, mladším bratrem a o mnoho mladší sestřičkou. Ukazovala mi, kam chodila do školy, sokolovnu, kam chodila cvičit a vyprávěla mi, jak panu prezidentovi Masarykovi při jeho příjezdech na lánský zámeček všechny děti ze školy zpívaly jeho milovanou písničku, Ach synku, synku....

Naše výlety se konaly před rokem 1989, samozřejmě, že jsem zašli i na místní hřbitov, kde měla babička pochované příbuzné. Jak jsme tak procházeli hřbitovem, téměř ke každému jménu na pomníčku zařadila i člověka, tak jak si ho pamatovala, nebo o něm slyšela vyprávět. Vždy jsme zašli i k hrobu Masaryka a jeho rodiny. Pamatuji si, jak byl vždy zanedbaný, špinavý, neozdobený.... lidé se báli k němu byť i jen přiblížit.... Babička s dědou vždy alespoň trošku listí odmetli, malou kytičku jsme položili, víc se také neodvažovali, ale vždy jsme přišli vzdát úctu, babička s dědou zavzpomínali, vyprávěli...

Bylo mi opravdu hodně smutno, když jsem k tomu hrobu přišla poprvé sama, bez babičky a dědy... i když jsem vlastně sama nebyla, byl se mnou můj nastávající, současný manžel, který neutekl mým vzpomínkám a vyprávění.... teď už tam jezdíme i s našimi dětmi a zase vyprávíme....

Při té první návštěvě bez mých prarodičů mi bylo smutno i proto, že hrob Masaryka a jeho rodiny už nebyl zanedbaný a opuštěný, byl přímo přeplácaný množstvím kytic a věnců. Ano, bylo po "sametové revoluci" a všichni si na Masaryka najednou "vzpomněli", nemuseli se už bát....

Moji prarodiče se dožili krásných sedmdesátisedmi let a až do konce svého života čile sledovali dění kolem sebe, a to i dění politické. Co by asi říkali tomu, že nad hrobem jejich milovaného prezidenta dnes řeční lidé, kterým nemohli přijít na jméno? Ani Jiřímu Paroubkovi, ani Davidu Rathovi příliš nefandili, nevěřili jim...Spoléhali vždy především na sebe, na svoje zdravé, šikovné ruce a selský rozum. Dokázali se o sebe a svého syna postarat, přes světovou válku, dvě měnové reformy, sovětskou a komunistickou okupaci. Neměli vysoké školy, neměli velký majetek a přesto byli šťastní. Často na ně v dnešním "bláznivém" světě myslím a čerpám z jejich vzpomínek a zkušeností, které mi předali. A děkuji jim za ně...

Dnes myslím na to, že hrob prezidenta Masaryka a jeho rodiny mi připadá dnešním politickým extempore znesvěcený a jsem svým způsobem ráda, že to moji milovaní nevidí... bylo by jim asi hodně smutno....

Autor: Lucie Jiříková | sobota 6.3.2010 16:45 | karma článku: 12.23 | přečteno: 804x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Co říkáte, to by byl paradox...

Erdogan vyzval Turky žijící v Německu, aby nevolili nepřátele Turecka, jmenovitě Merkelovou, Schultze a Zelené....

21.8.2017 v 19:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Trčálek

Na okupaci v roce 1968 se podíleli i Putinovi krajané ze CCCP

To už je můj druhý dnešní článek k srpnu 1968. Zdá se, že jsem stejně plodný třeba jako pan Mikulášek. Jenže já jsem, na rozdíl od něho, jen bohapustý grafoman!

21.8.2017 v 19:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Marek Trizuljak

Bratříček nevzlykal

Kdepak u bratříčka takový útlocit. Nasedl do tanku a důkladně si po nás rajtoval více než dvacet let.

21.8.2017 v 17:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 363 |

Petr Binder

Ležel jsem vedle Viewegha

A hned vedle byl Coelho a Čapek. Prostě vybraná společnost, v poměrně malé místnosti jsme se mačkali. Zažil jsem tento pocit poprvé v životě.

21.8.2017 v 16:49 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 343 | Diskuse

Ervín Dostálek

Tak tu máme zas to neblahé výročí toho Osmašedesátýho! A za rok to už bude dlouhých 50 let

"Lidé se pokoušeli vysvětlovat Rusákům, co tady vlastně chtěj, že je tu nepotřebujeme, že si vystačíme sami, pak to začalo vřít a muselo se prchat, tam v Italské už - tatatatata - trochu to tam pokropili z kulometu a začala..."

21.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 252 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1343
"Pomocí jiným buduji sebe sama" Manželka, máma, kamarádka,věčná studentka, dobrovolnice pro DIA-HELP, o.s. Most, pracující

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.