Bezmoc a strach

Znovu mi nezbývá než napsat, že přesně vím, o čem mluvíte.

Když jsem byla v 7. měsíci těhotenství, syn měl cukrovku cca 6 týdnů, ještě jsme se s ní seznamovali a po spaní po obědě jsem ho nemohla probudit, zkoušela jsem ho nalít sladkým nápojem, nedařilo se, jeho zorničky byly úplně černé - oči bez barvy, jen černé, dodnes je mám před očima a ten jeho křik, když jsem ho nesla k autu abych ho dovezla do nemocnice, nikdy ho nezapomenu....bezmoc ..po 10 minutách v nemocnici, kde mu dali glukozu to bylo dobré, komunikoval - probral se.....

Dodnes, přestože je synovi už skoro 10, spíme se zapnutou chůvičkou v pokojíčku, jeho noční hypoglykémie se naštěstí projevuje křikem ze spaní, budíme ho a dáváme si "noční svačinku"....i glukagen už jsme měli nedávno znovu namíchaný a natažený v injekci, ale nakonec nebyl potřeba......

opět přeji pevné nervy a hlavně hodně zdraví.....i toho banálního...