Lucie Jiříková
Manželka, máma, kamarádka,věčná studentka, dobrovolnice pro DIA-HELP, o.s. Most, pracující
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1388x
Lucie Jiříková
Voláme záchranku - aneb cukrovka III. díl
Dnes přemýšlím, jestli mám vůbec sílu psát. Původně jsem měla jiný záměr, chtěla jsem psát o běžném dni s malým dia dítětem, ale znáte to - člověk míní a nemoc mění.... takže z jiného soudku:
Lucie Jiříková
Mami, tati, můžu chleba? - aneb cukrovka II. díl
Jaké to je, když vám opravdu vážně onemocní dítě? Spousta z vás to ví, netřeba jitřit rány... Ale jsou mezi námi rodiče, kteří, ač jsou slušnými daňovými poplatníky, stát v okamžiku, kdy jeho pomoc po nějakou dobu potřebují, hází klacky pod nohy.....Nemyslím tím jen diabetiky, ale také celiaky, děti s leukémií, jejichž rodiče ještě donedávna měli nárok na 10 dnů ošetřovného a spoustu dalších, o kterých bohužel nevím a ráda bych se dozvěděla více....
Lucie Jiříková
Jak jsme na ni přišli - na cukrovku - I. díl
Tak už to zase začalo - boj o příspěvek na péči pro rodiče dětí s cukrovkou. Co je to přesně juvenilní diabetes mellitus I. typu si na netu každý gramotný člověk najde sám, to nemusím citovat. Nemoc je to prostě setsakra blbá.... Než jsem potkala svého manžela, vůbec nic jsem o této nemoci nevěděla, proč bych také měla? A pak jsem ho potkala, prvního kluka, o kterém jsem hned věděla, že bych si ho i mohla vzít, no konečně, vždyť už mi bylo celých 27 let:-) A tak se i stalo a vlastně tím to celé začalo...
Lucie Jiříková
Stíny Českého středohoří
Znáte České středohoří? Kouzelná krajina, že? Vždycky když se blížím k těm úžasným kopečkům, cítím, že se vracím domů. Není nikde jinde ve světě taková krása. Jen se děsím okamžiku, kdy tuhle krajinu bude protínat dálnice...
Lucie Jiříková
Budoucnost
Krásný večer všem přeji. Dnes trochu depresivně, ale každý má někdy tu svoji náladu, ne?:-)
Lucie Jiříková
Středobod
duše světa středobodem klaníš se jí jak před bohem.... mlha duši ukrývá pod ní je však silná, zářivá... někdy schovává se v tmách v tmách z nichž jde strach ona se však nepodá je tak silná je tak svobodná....
Lucie Jiříková
A stíny jdou
Krásný večer všem přeji..... Dnes vám nabízím fotečku ze své vlastní, ještě velmi neumělé, dílny. Je z toulek s mojí rodinou po Krušných horách, snad se vám bude líbit.
Lucie Jiříková
Dívka s perlami ve vlasech
Tak dnešní záměr se nezdařil - měla jsem v úmyslu napsat veskrze "tklivou" báseň, která mi vytanula na mysli při spatření této fotografie, leč zůstalo jen u úmyslu..... nechtělo se mi plakat až do konce, a tak vlastně všechno dobře dopadlo...:-)
Lucie Jiříková
Doteky
Dobré sváteční odpoledne přeji. Určitě jste se každý někdy zamysleli nad svým životem. Nad jeho začátkem, průběhem i možným koncem. A zřejmě jste pocítili strach, prázdno, osamění.... Jeden z mých „kolegů“ z fotografického serveru udělal krásné, emotivní fotky z jednoho domova důchodců. Tyto fotečky ukazují lidské stáří velmi emotivně, jemně a něžně. Na takové stáří se můžeme i těšit..... na hovory nad knížkou, nad starými fotkami, vzpomínky na hudbu, kterou jsme společně poslouchali, nad společnými okamžiky štěstí, které jsme společně prožili... A my si můžeme pomyslet – není třeba se bát.... Vždyť budeme spolu....
Lucie Jiříková
Panenka v trávě anebo o panence, která tenounce plakala...
Krásný podzimní a přesto slunečný den přeji...J. Kolik z nás, obyčejných lidí, může říci, že se umí dívat kolem sebe? Vnímat jemné náznaky, nuance takové ty prchavé jevy či okamžiky, procházející našimi životy? Stalo se, že jsem měla možnost hodně takových lidí poznat, většinu zatím bohužel jen „on-line“. Tito lidé mají silné empatické cítění, dobré oko... a tak fotí. Někteří hůře, někteří lépe. Mnoho z nich ví zcela přesně, co by rádi na fotce viděli, někteří to prostě jen tak zkouší, co kdyby to náhodou vyšlo? A někteří jsou opravdoví profíci, kteří si fotku „vysní“ a pak se za tou chimérou honí veškerý svůj volný čas. Dnes vám představuji velmi citlivého fotografa, jehož fotka je velmi emotivní, vidím v ní silné téma – posuďte sami....
Lucie Jiříková
Lísteček na mechu..
Hezký den přeji! Tak už je to tu - potkala jsem lísteček na mechu a to znamená, že podzim máme tu:-). Zítra prý zavládne ještě trošku letní počasí, ta si ho všichni krásně užijte a načerpejte spoustu síly na dlouhou zimu. Nemyslete na sychravo a zamračeno, déšť, mráz a břečku ve městech. Představte si spoustu sluníčka jak tančí v barevném podzimním listí, myslete na jiskřivý sníh a ten správný mráz. Myslete na pouštění draků a lyžovačku, sáňky a sněhuláky... a žijte prostě fajn:-)
Lucie Jiříková
Krajina česká....
Často se s rodinou couráme českou krajinou. Všichni určitě dobře víme, jak je naše země krásná, ale zvláště v poslední době je nám smutno, když vidíme, jak se mění - často k horšímu. Silnice, dálnice, most kam se podíváš, nové tovární haly na místech, kde ještě loni zrálo obilí nebo se pásly krávy... Vše kvůli momentální ekonomické situaci. Ale co bude za pár lety? Firmy z Čech odcházejí, co bude s opuštěnými halami? Není jich už na periferiích našich měst již dost z dob dávno minulých? Nemusíte se mnou souhlasit... spousta z vás je ráda za práci právě v takových halách či na stavbách silnic a dálnic.... Jen se prosím zamyslete a pojďte se projít krásnou podzimní krajinou.. a udělejte si pár fotek... určitě se na ně rádi po letech podíváte...:-)
Lucie Jiříková
Věnování
Věnování.... věnuji ti sebe protože věřím ve společné nebe věnuji ti svoje tělo protože tak blízko tvého dlelo věnuji ti svého ducha protože láska má, ta neutuchá věnuji ti svoji duši protože té tvojí tolik sluší věnuji ti lásku svoji protože přijmeš ji i podobojí přijmeš tělo přijmeš duši věnuji ti víc než sám tuším
| předchozí | 1 2 | další |
